V provozu od r. 2001. Výchozí bod - Rožnov p.R., most přes Bečvu na „Bučiskách“. Stezka má 11 zastavení a celkem 3 okruhy o různé délce - červený ( 1 hod ), modrý ( cca 2 hod ), zelený ( cca 3 hodiny ). Okruh začíná na kraji Rožnova pod Radhoštěm. Trasa začíná u mostu přes Bečvu na Bučiskách (u zimního stadionu) a dovede Vás starou lázeňskou alejí, k vyhlídce na Rožnov a ke zřícenině hradu na vrcholu Hradiska. Okruh NS má 9 zastavení, věnovaných nejen přírodě, evropské soustavě Natura 2000, ale i historii hradu či lázeňství. NS lze pohodlně projít za 1,5 hodiny. Ke stezce je vydán i tištěný průvodce ( letáček ), který je volně k dispozici na IC Valašského království, Správě CHKO Beskydy či na městském úřadu přímo v Rožnově. Pro školy byly vydány i pracovní listy.

NS Čertův mlýn (2008) - pohodlná trasa s celkem 9 zastaveními z Pusteven až k chatě na Martiňáku (8,5 km). Rekonstruovaná stezka vedle informací o přírodě a krajině vypráví příběhy místním o partyzánském odboji v letech 1944 - 45. Tato trasa je vhodná i pro cyklisty nebo v zimě na lyžích (upravovaná stopa). K NS byl vydán letáček – průvodce, k dispozici je volně na Správě CHKO. Pohodlná a nenáročná trasa bez většího výškového převýšení, z větší části vhodná i pro cyklisty a v zimě i pro běžkaře. Z Pusteven (parkoviště) okolo Mořského oka a úbočím Čertova mlýna až na Martiňák – celkem 8,5 km. K tomuto místu se váže následující stará pověst. Čertův mlýn , stará lidová pověst z Beskyd V malém údolíčku, chráněném před nápory větru, stával kdysi dávno pod horou Radhošť starý mlýn. Již dávno odešel ze mlýna i poslední mlynář s celou svou rodinou i čeládkou, nikdo nevěděl, kam šli a jestli se náhodou nepropadli cestou hluboko pod zem. Proto se mezi místními lidmi začalo tomuto místu říkat "Čertův mlýn". Každý křesťan se okolí i mlýnu raději zdaleka vyhnul, aby jej náhodou starý čert nerozemlel na prášek nebo na otruby.Tak to šlo po mnoho a mnoho let, čert zůstával jediným vlastníkem starého mlýna. Konečně až za časů třicetileté války doputoval do tohoto krásného Beskydského kraje starý a vysloužilý voják, kterému ve válce proti Gáborovi sedmihradské dělo utrhlo levou nohu a ranhojič mu ji musel odejmout až do poloviny stehna. Belhal se o dřevěné berli a smál se rychtáři i všem místním lidem, když se ho snažili varovat před "Čertovým mlýnem". Protože stejně ale neměl, kam by hlavu na noc složil, odebral se do strašidelného mlýna. O půlnoci něco náhle silně zabouchalo na dveře, za kterými vysloužilý voják tvrdě spal. Neznámého ale pozval dále. Do místnosti vstoupil malý, ani ne čtyři stopy vysoký prapodivný mužíček a způsobně se vojákovi uklonil. Oblečen byl do starých, vzácných šlechtických španělských šatů, přes záda měl přehozen drahý vyšívaný červený plášť a na kudrnaté hlavě měl široký černý klobouk. Radoval se, že po třech stoletích dostal vzácnou návštěvu. Voják se však nenechal svést na scestí čertovými sliby a ani na jeho vyhrůžky nedbal, ze mlýna nemínil nikam odejít. Hodil po čertovi pevný· lýkový provaz a udeřil satanášem o zem. Srazil jej na zem a sedl si mu na záda. Dal čertovi na vybranou, buď mu bude až do smrti zadarmo sloužit a pracovat pro něj, a nebo se ze mlýna okamžitě poklidí. Čert se bránil a vzpouzel, a tak jej voják chytil do paží jak do kleští, stáhl mu španělské kalhoty a posadil jej zadní částí těla na prudce se otáčející mlýnský kámen. A pak už jej jen mlel a mlel, nedbal na strašlivý křik a rachot. Mocnosti pekelné zostuzenému čertovi na pomoc ale nepřišly, a tak satanáš musel vojákovi slíbit, že se na světě už nikdy neobjeví. V pekle pak sklidil velikou, převelikou ostudu a sám Lucifer ho vykázal z pekla ven před bránu pekelnou, kde musí na věky věků pro výstrahu všem ostatním čertům sedět na žhavém uhlí na zbytku svého zpola umletého pozadí. Vysloužilý voják pak dostal darem od místní vrchnosti onen "Čertův mlýn" a žil zde v klidu ještě dlouhá léta, než odešel z tohoto světa..

Tato nově otevíraná stezka ( od 24.5.2005) vede ke známému Beskydskému pralesu Mionší. Stezka začíná v Dolní Lomné, v ústí doliny potoka Mionší. Je to okruh o délce cca 7 km s 10 zastaveními. Trasa jde mimo rezervaci Mionší! Texty na panelech jsou česko-polské. Z důvodů zachování klidu zvěře bude otevřena vždy pouze od 1.6. do 15.9. Po dohodě s obecním úřadem v Dolní Lomné si lze objednat průvodce. Stezka vede okrajovými partiemi známého pralesa Mionší. Tento pralesní skvost Beskydské přírody, patří mezi nejznámější a nejzachovalejší pralesní komplexy v celé moravské části Západních Karpat. Proto je, jistě zcela po právu, přísně chráněn jako národní přírodní rezervace a veřejností označován jako „prales“. Naučná stezka Mionší Vám představí přírodovědné a historické pamětihodnosti této části slezských Beskyd. Stezka je však zcela odlišná od všech ostatních a pamětníci mohou tak být zklamáni, ale jak říká pan Jiří Lehký z vedení Správy CHKO Beskydy "Přesto se jedná o velmi netradiční a v Beskydech momentálně nejhezčí a nejpropracovanější naučnou stezku." Oblast Mionší je domovem více než 100 druhů obratlovců – z toho 73 druhů ptáků; druhové bohatství hub ji řadí mezi nejvýznamnější mykologické lokality u nás. Jedná se o největší komplex přirozeného jedlobukového lesa karpatského typu na území celé ČR. Najdeme zde mozaiku lesních porostů, menších lesních luk – tzv. polan a pramenisek. Naučná stezka Mionší je koncipována jako cca 7 km dlouhý okruh, který má 10 zastavení vybavených informačními panely. Cílem a účelem je umožnit návštěvníkům shlédnou alespoň malou část legendárního beskydského „pralesa“, a přitom zachovat jeho klid. Proto je stezka zřizována jako sezónní - je přístupná pouze od 1. června do 15. září. Trasa je středně náročná, celkové převýšení je pouze 330 m. Prohlídka Vám zabere přibližně 3 hodiny. Je určena pouze pro pěší ! Upozorňujeme, že vstup do národní přírodní rezervace Mionší (laicky řečeno dovnitř do pralesa) mimo trasu stezky – je přísně zakázán!

Stezka Veřovické vrchy byla otevřena v červnu 2005. Naučná stezka zavede návštěvníky po žluté turistické značce z Valašského Meziříčí přes obec Krhová na hřeben Veřovických vrchů, kde stezka pokračuje po červené turistické značce až k chatě na Velkém Javorníku (917,8 m n. m.). Částečně trasa vede i po zimní lyžařské trase. Naučná stezka má na délce cca 20 km celkem 13 naučných zastavení, která návštěvníky informují o přírodních zajímavostech a historii této části Beskyd.

Začátek: U nádraží ČD Ostravice Konec: Lysá hora Délka: 7 km Počet zastávek: 7 Zaměření: ekologie, ochrana přírody, hospodaření v lese Typ stezky: pěší turistická trasa Náročnost: převýšení· cca 748 m Čas pro prohlídku: cca 3 hodiny Značení: žlutá turistická značka a grafické tabule naučné stezky Zastávky na naučné stezce: - U nádraží ČD Ostravice - vstupní informace, délka trasy, převýšení a charakteristika stezky. - Přehrada Šance - Parchavice - druhová skladba beskydských lesů, její vývoj a současný stav. - Čupel, vliv emisí na lesní prostředí, výčet hlavních znečišťovatelů, význam vápnění. - Mazácký Grúník, přirozené porosty Beskyd s charakterem bylinného podrostu i výskytem živočichů. - Na Kobylance, kulturní smrčiny s vyhraněným mikroklimatem, ekotyp horského smrku. - Lysá hora.

Naučná stezka Kamenec byla otevřena v roce 2004. Vede zhruba 2 kilometry nenáročným terénem podél řeky Ostravice, ve Frýdlantu nad Ostravicí. Na 8 zastaveních se dočtete zajímavosti z historie krajiny, něco o vodě, lužním lese, rostlinách a živočiších, kteří zde žijí. Délka stezky - cca 3km Počet zastávek - 7 Témata : historie krajiny a příroda Typ : pro pěší i cykloturistiku Náročnost - trasa je nenáročná Doba návštěvnosti - neomezená návštěvnost.

Cca 9km dlouhý okruh s 10 zastávkami- klasická hřebenová trasa z Pusteven k Radegastovi a dál na Radhošť, zpět pak jižním úbočím Radhoště na Pustevny. Prohlídka zabere cca 2-3 hodiny. Současná stezka byla zrekonstruovaná a prodloužena v roce 2007, kdy ve čtvrtek 18. října 2007 byla oficiálně otevřena návštěvníkům za přítomností zástupců organizací, které se na ní podílely: CHKO Beskydy, Radegast, Lesy České republiky s.p. obec Prostřední Bečva a Trojanovice a také Salamandr ČSOP, kteří jsou autory a tvůrci dnešní stezky. Stezka má již svou dlouhou historii. Ta první byla otevřena roku 1981 (8. června 2001). Trasa vedla z Pusteven a její délka byla 9 km a výškový rozdíl činí 160 m. Na 10 zastaveních informaovala o: Zastavení 1: Úvodní tabule - Seznámení s trasou NS, Zastavení 2: Pustevny - historie, lidové stavby, Zastavení 3: Geologie a geomorfologie - horopis, geologický vývoj, jeskyně, netopýři, Zastavení 4: Radegast - socha a historie, Zastavení 5: Národní přírodní rezervace Radhošť - seznámení, Zastavení 6: Hora Radhošť - historie, kaple, sousoší Cyrila a Metoděje, Zastavení 7: Osídlení a pastevectví - valašská kolonizace, pastevectví, Zastavení 8: Flóra a fauna Radhoště, Zastavení 9: Ekologie lesa - popis zdejších lesů a význam lesa, Zastavení 10: Lesní hospodářství - způsob hospodaření, druhová skladba. Dnešní stezka má již zcela jinou trasu než první stezky NS Radegast. Dnes stezka vede z Pusteven až ke kapli na Radhošť. Trasa vede stále přes dva okresy (Vsetín a Nový Jičín) a katastry obcí Trojanovice, Prostřední Bečva a Dolní Bečva. V příštím roce (2008) bude rekonstruován úsek původní Naučné stezky, který vede jižním úbočím zpět na Pustevny (mezi zastavením 7-10 bývalé NS), a bude tvořit jakousi "lesnickou" větev této NS Radegast - věnovanou především beskydským lesům. K rekonstruované stezce bude vydán také textový průvodce, kde najdete to, co se na panely již nevešlo.

Naučná stezka prameny řeky Morávky začíná na parkovišti Morávka – Lipové. Pak pokračuje po silnici III/4774, která je rovněž značená jako cyklotrasa č. 6113 až na konečnou autobusu Morávka – Bebek. Dále vede po zelené turistické trase na Bílý Kříž. Před Bílým Křížem je odbočka vlevo po zpevněné lesní cestě až k prameni Morávky. 1.Základní informace o stezce 2.Historie výstavby přehrady a zatopeného území 3.Povodí řeky Morávky 4.Voda z Morávky - základ výroby piva RADEGAST 5.Historie školství na Morávce 6.Chráněná krajinná oblast Beskydy 7.Historie turistiky na Morávce 8.Z historie beskydských lesů 9.Pramen a řeka Morávka

Naučná stezka - Hradní vrch, Janáčkův chodníček, Palkovické hůrky vede z obce Hukvaldy na hrad a dále až·k vodní nádrži Olešná u Frýdku-Místku. Zastavení č.1 - u obecního úřadu na Hukvaldech, spojení třech naučných stezek, Obec Hukvaldy Zastavení č.2 (Hradní vrch) - u vstupu do obory (Přírodní Památka Hradní vrch Hukvaldy). Zastaveví č.3 (Hradní vrch) - u památníku Lišky Bystroušky, zároveň rozcestí k hradu nebo dál oborou. Na této tabuli se dozvíte o Leoši Janáčkovi. Zastavení č.4 (Hradní vrch) - počtení o živočiších a rostlinách v oboře. Zastavení č.5 (Hradní vrch) - o hradu Hukvaldy Zastavení č.9 (Janáčků chodníček) - o obcích Kozlovice a Měrkovice. Zastavení č.10 (Janáčků chodníček) - hospoda U Harabiša, Šmiřákův mlýn. Zastavení č.13 - Přírodní rezervace Palkovické Hůrky ( bukojedlový porost s lípou, jasanem, typický pro předhůří Beskyd. Rozloha 18 ha, katastrální území Palkovice. )

Klasická hřebenovka Javorníků s nástupními místy v obcích na moravské i slovenské straně. Celková délka trasy je cca 49 km a vede ze Střelné do sedla Bumbálka, s odbočkami na Pulčínské skály a k rozhledně na Třeštíku. Tabule jsou umístěny jen na nástupních místech. Jednotlivá zastavení (18) jsou v terénu označena kameny s reliéfem a kovovou destičkou s kratičkým textem. Ke stezce je vydán letáček, a knižní průvodce. Letáčky by měly být k dispozici ve všech obcích.

Trasa naučné stezky začíná v obci Staré Hamry (u pomníku Maryčky Magdonové) a končí až na Bílém kříži. Tato tezka vede souběžně se zelenou turistickou značkou na Gruň a odtud dále po žluté. Naučnou stezku vytvořilo v roce 2008 zemědělské družstvo JZD Staré Hamry. Staré Hamry mají bohatou historii. První zmínky o osídlování zdejší krajiny sahají do přelomu 16. a 17. století. V polovině 17. století zde zřídil Jiří hrabě Oppersdorf železný hamr, první toho druhu na frýdeckém panství, pomocí něhož se zkujňovala místní železná ruda. Po té, co byly blíže k Frýdku postaveny nové železárny, začalo se těm zdejším říkat hamry staré a tak obec získala své jméno Staré Hamry. V minulosti se Staré Hamry rozprostíraly jen při pravém břehu řeky Ostravice a sahaly od Bílého Kříže až po dnešní Novou Ves. Až do července 1951 byly výhradně slezskou obcí na rozdíl od obce Ostravice, která se do té doby byla pouze na území Moravy. Řeka Ostravice tvořila víc jak 300 let moravskoslezskou zemskou hranici. 1. července 1951 došlo k novému správnímu rozdělení obcí Staré Hamry a Ostravice. Tehdy střední část obce Ostravice připadla Starým Hamrům (deset osad - Samčanka, Lojkaščanka, Chlopčíky, Břestové, Medvědí, Velké a další) a naopak dolní část Starých Hamer - Hamrovice připadla Ostravici. A tak získala obec současnou rozlohu.

NS Lysá hora (2006) – nejznámější stezka na nejvyšší vrchol Beskyd. Vydat se na ni můžete z Ostravice ( první panel je „zastrčený“ za autobusovou zastávkou u nádraží ) nebo Malenovic, z parkoviště u hotelu Rajská bouda (konečná autobusu). Obě větve se spolu sejdou na hřebeni Lukšince a dovedou vás až na vrchol. 15 zastavení ( o obcích, neštěstích na horách, jeskyních, šelmách, Valaších, dřevařích a horských lesích) na celkem 16,5 km, velké převýšení – spojíte-li to s občerstvením na vrcholu, je to skoro celodenní výlet. Zbytky staré NS od přehrady Šance na vrchol, zmiňované v některých průvodcích a mapách byly již v září 2007 odstraněny. K NS vydán letáček-průvodce.